První droneport na světě vznikne v Africe

Letiště jsou pro nás věcí zcela běžnou a pomalu už si začínáme zvykat i na kosmodromy. Nyní se zdá, že světu již brzy přibude další druh vzdušného přístavu. V angličtině se pro něj zatím používá název „droneport“. Není zcela jisté, zda-li u tohoto slova zůstane anglicky mluvící svět i v budoucnu, stejně tak si budeme muset počkat na to, jaký slovní tvar si pro toto nové zařízení vybere čeština. Vypůjčíme si tedy prozatím slovo droneport a podíváme se blíže na to, kde by první takový droneport měl vzniknout. Někdo by snad mohl předpokládat, že takovéto inovativní zařízení spatří světlo světa poprvé na území největší technologické velmoci, Spojených států. Pravda je ovšem taková, že stavba prvního velkého droneportu není plánována ani ve Spojených státech, ani v Evropě, ani v technologicky velmi vyspělých asijských zemích… První droneport na světě bude mít ten nejchudší kontinent Afrika a země, která se v nedávné minulosti stala synonymem pro chaos a utrpení – Rwanda. Právě tento fakt ale dává již při letmém zamyšlení dokonalý smysl. Jednak právě tady, v zemi, jejíž jednu polovinu tvoří divočina bez jakékoliv infrastruktury a druhou polovinu potom válkou i nezájmem zničená města, jsou drony ideální prostředkem pro překonání mnoha omezení plynoucích z výše uvedeného, za druhé je nutno vzít v potaz i fakt, že lidé v této části světa mají zkrátka úplně jiné starosti než vymýšlení nových a ještě tvrdších pravidel pro regulaci bezpilotních prostředků, která na západě rozvoj přece jen rozvoj masového využívání dronů do jisté míry brzdí (jakkoliv je samozřejmě potřebná).

Švýcarský federální technologický institut v Lausanne prostřednictvím své vlastní iniciativy Afrotech plánuje prozatím stavbu tří hubů – droneportů – coby základen pro flotilu nákladních dronů, které budou mít za úkol zásobovat odlehlé oblasti (a že jich v Africe je, plné dvě třetiny Afričanů žijí dále než 2 km od silnice sjízdné po celý rok) potravinami, léčivy i jiným nezbytným materiálem. Ze zmíněných tří droneportů budou operovat dva druhy dronů typu létajícího křídla, které společně s Lausannským institutem a Afrotechem vyvíjí londýnská Imperial College. Menší z nich, označovaný jako Redline bude mít rozpětí 3 m. Jeho úkolem bude dopravovat lékařské a další nouzové zásoby o hmotnosti do 10 kg (to odpovídá např. 20-ti krevním dávkám) na území definované jeho doletem, který bude 50 km. Jeho větší sourozenec, Blueline, s dvojnásobným rozpětím a dvojnásobným doletem v porovnání s typem Redline bude schopen dopravovat zásilky s hmotností až 100 kg.

Drony typu Redline a Blueline určené pro nasazení ve Rwandě. Zdroj: The Telegraph

Drony typu Redline a Blueline určené pro nasazení ve Rwandě. Zdroj: The Telegraph

Dobu, za kterou se tak ty či ony zásoby dostanou na místo určení bude takto možno v porovnání s dopravou terénními automobily zkrátit více než desetkrát. Velmi zajímavý je i design těchto droneportů. Jejich návrh nebyl totiž svěřen nikomu jinému než Siru Normanu Fosterovi, kterému se jako jednomu z mála architektů podařilo proniknout do obecného povědomí. Mezi jeho nejznámější stavby patří londýnský Gherkin, v češtině nazývaný familiárně Okurka. Jeho droneporty budou sestávat ze zdravotnické kliniky, servisního oddělení pro drony (pravděpodobně vybaveného 3D tiskárnou schopnou vytisknout vadný nebo chybějící díl), skladu a též pošty.

Návrh droneportu z dílny Sira Normana Fostera. Zdroj: Norman Foster

Návrh droneportu z dílny Sira Normana Fostera. Zdroj: Norman Foster

 

Droneport v umělcových představách. Zdroj.: Norman Foster

Droneport v umělcových představách. Zdroj.: Norman Foster

Projektu nezbývá než popřát hodně štěstí a doufejme, že jeho úspěšná realizace povede i k rozvoji dalších podobných zařízení po celém světě, který tak bude moci ještě více využívat výhod bezpilotních prostředků.

Mohlo by se vám také líbit:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>